"Znechucení školačky nad zkostnatělým školstvím"

Radka Vaňková

Chodím na osmileté gymnázium (už jsem ve druháku, je mi 16 let) a čím dál víc školu nechápu. Jak může škola vychovávat, jak si může dovolit (de)formovat živou bytost, její myšlení a vědění, když ona sama by potřebovala přeškolit ? (My všichni víme proč a jak...)

Často, když sedím ve školní lavici, tak ani nevnímám, protože vím, že to, co učitel říká není správné. Někdy vykládá hlouposti, ale neuvědomuje si to, protože jim sám věří. Protože ho to naučili ve škole. Protože je ochočený důmyslným systémem, který perfektně funguje. A já mám strach, občas propadám i depresím, že mě si také ochočí a už to nebudu já. Už budu jen papouškovat to, co jsem se naučila ve škole i když to nemusí být( a většinou to není) pravda. Až mě ochočí, už nebudu chtít poznávat svět a pronikat do tajů duchovního vědění. A ta touha po pravdě ve mně každým dnem stráveným biflováním se hor neužitečných informací umírá.

V biologii nám vysvětlují, jak se jmenuje to a to zvíře latinsky, co je to megasporangium…

V chemii se učíme halogeny, jak vypadá tahle a tamta látka, s kým se váže a jaké má vlastnosti…

Ve fyzice nám rvou do hlavy složité vzorce…

ALE NIKDO NÁM NIKDY NEVYSVĚTLIL PRAVOU PODSTATU BYTÍ. NIKDO NÁM NEŘEKL, PROČ SE TO UČÍME. NIKDO Z UČITELŮ SE NIKDY NEZEPTAL, JESTLI TO CHCEME VĚDĚT. KAŽDÝ UČITEL SI BYL JISTÝ, ŽE TO CO ŘÍKÁ JE PRAVDA A ŽE SE TO MUSÍME NAUČIT (UŽ JEN KVŮLI TOMU, ŽE JE TO VE ŠKOLNÍM VZDĚLÁVACÍM PROGRAMU). NIKDO SE NEZAJÍMÁ O NÁŠ NÁZOR, O TO CO MY CHCEME VĚDĚT…

..přejít na celý článek.

Zdroj: https://www.osud.cz