"ZPRÁVA" o rozkrádání českého národního majetku v 90. letech 20. století

Motto: "Co jim dovolíme my dole, takoví budou ti nahoře."

40 let jsme trpělivě snášeli komunisty, teď budeme 40 let trpělivě snášet mafiány? A co bude potom?
Vrátíme se k totalitě? Lhostejnost se nám nevyplatila a nevyplácí. Měli bychom klást správné otázky
"odpovědným" a trvat na jejich zodpovědnosti. Nebuďme lhostejní, neděláme to jen pro sebe, ale
hlavně pro své děti. Možná nám budou také jednou klást "správné" otázky a my se jim budeme
stydět podívat do očí.
_______________________________________________________________________

"ZPRÁVA"
o rozkrádání českého národního majetku
v 90. letech 20. století

Následující zpráva si neklade za cíl být úplná a vyčerpávající. Je velmi pravděpodobné, že řada
trestných činů a "tunelů" z jejího spektra úplně unikla či je zachycena jen částečně či okrajově.
Přesto se však snaží zdokumentovat zločiny a krádeže národního majetku, které proběhly v
devadesátých letech, to vše především na základě pravdivých či obecně známých skutečností a faktů,
jejichž relevanci a pravdivost si může kdokoli ověřit. Jejím účelem je jak zdokumentovat a zachytit
spáchané zločiny, tak obvinit jejich pachatele. Z drtivé většiny jsou to bývalí komunisté, agenti StB či
KGB.

GENEZE
Neudržitelnost komunistického režimu na konci 80. let 20. století přinutila celý tehdejší
bolševický establishment jednat. Byl vyslán signál do kontrolovaných disidentských kruhů k zahájení
"revolučních" kroků. Je zajímavé, že většina důležitých osob, které později obsadily vysoké státní
funkce či tunelovaly banky, se rekrutovala z Československé akademie věd (ČSAV), a to vesměs z
Prognostického ústavu. V této instituci plné vysokých komunistů působily jména jako Komárek, Klaus,
Zeman, Češka, Dyba, Dlouhý, Ransdorf, Salzmann, Ježek, Klausová a další. Představovaly jak
kádrovou rezervu pro nový režim, tak kádrový nomenklaturní rezervoár režimu starého. Sám šéf
Prognostického ústavu, přesvědčený komunista, přítel Che Guevary a místopředseda vlády ČSFR v
roce 1990 Valtr Komárek ho označil za "školu revoluce".
Tato revoluce si, jak známo, získala přízvisko "sametová", a to vzhledem k jejímu
bezkonfliktnímu a téměř konsensuálnímu charakteru. Už to naznačuje, že se nejednalo o revoluci v
pravém slova smyslu, ale o programové předání moci, resp. o udržení moci v rukách komunistických
kádrů. Již první kroky Občanského fóra v čele s Václavem Havlem naznačily, že vůbec nejde o žádnou
revoluci, ale jen o změnu systému režimu. Bohužel ve vyvolané euforii a v naději na zbavení se
komunistického jha, se vyškoleným bolševickým "revolucionářům" z Prognostického ústavu (spolu s
Havlovými disidenty a zmanipulovanými studenty) podařilo změnit režim a ponechat komunisty
fakticky u moci.     ..přejít na celý článek.

Zdroj: přišlo mi to od Vás v mailu a ještě tam byl odkaz na https://orgo-net.blogspot.cz