Stroje nás připraví o práci, radujme se - Autor: Lukáš Křečan, zdroj: www.piratskenoviny.cz
05.04.2013 20:34
Výborný článek a myslím, že i velmi velmi aktuální téma. Doporučuji přečíst celý, včetně odkazů na zdroje.
Stroje nás připraví o práci, radujme se
Autor: Lukáš Křečan
Stoje nás připraví o práci, někoho dříve, někoho později, ale jednou určitě. Můžete s tím nesouhlasit, můžete proti tomu protestovat, ale to je asi tak všechno, co s tím můžete dělat. Zbývá nám jedině se na to připravit a hlavně vymyslet, jak zorganizovat společnost, v které velká část lidí nepracuje.
Možná si říkáte, co to plácám za nesmysly. Stroje jsou tu s námi už pěkných pár set let a práce máme pořád dost. Možná i víc než bez nich. A já vám najednou tvrdím, že nás připraví o práci. Co je to za hloupost?
Proč dnes?
Připusťme na chvíli, že bych mohl mít pravdu. Představme si dokonce, že už ten trend začal. První logická otázka je, proč zrovna teď? Proč se se to nestalo už dávno, třeba s vynálezem parního stroje? Důvod je jednoduchý. Lidé mají v zásadě dvě hlavní věci, které můžou na pracovním trhu nabídnout - ruce a hlavu. Doposud se stroje uplatňovaly jen v oblastech, kde není moc potřeba hlava. Například v části zemědělství nebo těžkém průmyslu. Obory vyžadující alespoň částečné zapojení hlavy nebo koordinaci hlavy a rukou zůstávaly doménou lidí. To se teď ale mění. Počítače už jsou natolik výkonné a algoritmy natolik propracované, že začínají zasahovat do míst dříve vyhrazených pouze lidem. Počítače už dávno porazily nejlepšího člověka v šachu. IBM Watson nedávno porazil nejlepší lidi ve vědomostní soutěži založené na chápání přirozené řeči. Google vyhledávač a jeho schopnosti bereme jako samozřejmost. V kapse máte zařízení, které téměř umí rozpoznávat hlas a tvářit se že vám rozumí. Google má auto, které se řídí samo, mnohem bezpečněji než lidé. Existují algoritmy, které dokáží psát reportáže ze sportovních utkání. Rozpoznávání obrazu si začíná hledat cestičky do medicíny. To všechno jsou věci, které se ještě před pár lety choulily někde v laboratořích, na hony vzdálené praktickému využití.
I dnes jsou to spíš takové dětské krůčky, takové hračky. Ale jen na chvíli. Kolikrát výkonnější počítače než dnes bychom potřebovali, aby byly schopné přečíst pár knih a napsat článek jako je tento? Stokrát? Kolikrát výkonnější by počítače musely být, aby dokázaly diagnostikovat pacienty? Tisíckrát? Milionkrát? Pak stačí jen počkat. Uvědomme si, že výkon počítačů roste exponenciálně. Stokrát výkonnější budou asi za sedm let, tisíckrát za deset a milionkrát za dvacet. Potřebujete miliardové zrychlení? Stačí počkat třicet let. Přestaňte na chvíli číst a představte si to. K čemu by dnes byla potřeba miliarda počítačů, to za třicet let zvládne počítač jeden. Dovedete si představit miliardu počítačů?
To jsou navíc velmi opatrné odhady, podle některých i samotný exponenciální růst rosteexponenciálně! A to se bavíme jen o hrubé síle počítačů, ignorujeme fakt, že zlepšování algoritmů tento proces ještě zrychlí. Takže co počítače nedokážou dnes, dokážou za rok. Co nedokážou za rok, dokážou za třicet let. Nejenže dokážou většinu toho, čím se dnes lidé živí, dokážou to levněji a lépe než lidé. Něco za rok, něco za deset a něco za třicet let, ale jednou určitě. Nepřijdou vám k smíchu diskuze o důchodové reformě, které tento fakt neberou vůbec v potaz?
Nic samozřejmě neroste do nebe a je možné, že narazíme na nějakou technickou bariéru, kvůli které se růst výkonu počítačů se zpomalí nebo dokonce zastaví. I kdyby se zastavil už zítra, tak to bude mít jen malý vliv. Už dnes je problém spíš v tom, že výpočetní výkon nedokážeme plně využít, než v tom, že bychom ho měli málo. Už s dnešním výkonem bychom dokázali spoustu úloh vyřešit, jenom na to ještě nebyl čas.
Dopady
A vidíte, i přesto, že stroje zatím neumíme naplno využít, tak nás už dnes připravují o práci. Už dnes firmy často raději použijí stroj, než aby zaměstnaly člověka. Zatímco o budoucnosti můžeme jenom spekulovat, současnost můžeme měřit. Takže pokud nás stroje připravují o práci, jak se to projevuje? V první řadě roste nezaměstnanost. No jo, za to ale může krize, až krize přejde, firmy začnou najímat a nezaměstnanost se vrátí do starých kolejí. Opravdu?
Zdroj: www.piratskenoviny.cz
Diskusní téma: Stroje nás připraví o práci, radujme se
Stroje nás připraví o práci?
A.
16.04.2013
• Zkraje 19. století, těsně po tom, co v Anglii vypukla průmyslová revoluce, se zformovalo silně levicové hnutí tzv. "Ludditů" - rozbíječů strojů (viz třeba wikipedie). Jejich heslo "stroje berou lidem práci" mělo poukázat na to, že v dohledné době stroje plně nahradí lidskou práci a dojde k razantnímu vzestupu nezaměstnanosti. To, že tato rovnice neplatí, bylo prokázáno nespočetkrát (jinak bychom se dnes po 200 letech topili v nezaměstnanosti a bídě). Protože je to ale teorie lákavá (ostatně jako všechny katastrofické), vždy si najde dostatečně široké publikum lidí, kteří toto dávno vyřešené téma znovu oživí. Ale proč jsou právě země jako KLDR nebo státy subsaharské Afriky jedny z nejchudších oblastí světa? Protože - kromě jiného - také mají zoufalý nedostatek techniky všeho druhu. Je snad Lucembursko (nejbohatší země Evropy, kde hlavní část hospodářství tvoří bankovnictví - dnes plně závislé na informačních technologiích) nešťastné z vysoké nezaměstnanosti? Kdepak. A proč? Každý přece ví, že firma podniká za účelem dosažení zisku. Zisk lze více méně aproximovat s pojmem přidaná hodnota. Přidaná hodnota je zdrojem pro investice do práce a kapitálu. Čím větší přidaná hodnota, tím víc těchto zdrojů. Např. v době, kdy neexistovaly počítače, se musela veškerá písemná komunikace řešit pomocí klasických poštovních služeb (neuvažuju poštovní holuby a jiné mimořádnosti). Trvala často několik dní, předání informací bylo komplikované, bylo zapotřebí zaměstnávat mnoho osob, které jen nosily dopisy na poštu a stály fronty. Jinými slovy náklady na zprostředkování informací byly vysoké. Počítače a internet umožnily tyto náklady snížit. Po této změně vyvolané pokrokem tak firma ušetřila za poštovní asistentky, což jí umožnilo akumulovat víc zdrojů na investice vedoucí ke zvýšení produktivity a tím i své konkurenceschopnosti. V důsledku toho teď může taková firma zvýšit prodeje (snížit cenu výrobku, věnovat více peněz na marketing, investovat do nákupu nových výkonnějších strojů). Snížení ceny výrobku přinese pravděpodobně víc zakázek (klasická funkce poptávky) a tím i větší poptávku po zaměstnancích takový produkt vyrábějících. Více peněz na marketing zase buď znamená přijmutí dalších marketingových specialistů, peníze na tvorbu nových webových stránek (tedy práce pro webdesignéry, webmastery, SEO specialisty), kvalitnější inzerci na internetu (tedy více peněz pro Seznam.cz a více zaměstnanců) nebo spolupráci s reklamní agenturou takové služby poskytující (a ta zase v důsledku vyšší poptávky po svých službách bude motivována zaměstnat více lidí). Investice do nákupu nových výkonnějších strojů zase znamená zvýšenou poptávku po výrobcích těch firem, které takové stroje vyrábí (pro tuto firmu jsou to další zdroje pro investici např. do nové linky nebo pro přijmutí nových zaměstnanců). A tak dále. Takový pokrok tedy vyvolal krátkodobou nezaměstnanost propuštěných poštovních asistentek (nazývá se strukturální nezaměstnanost). Ale v jeho důsledku našlo práci mnohem více lidí. A tyto asistentky budou mít po přeškolení větší možnost nalézt jiné zaměstnání.
• Potřebujete miliardové zrychlení? Stačí počkat třicet let...... K čemu by dnes byla miliarda počítačů, to za třicet let zvládne počítač jeden" - To je trochu rovnice typu "jestli těhotenství trvá 9 měsíců, pak když na to nasadím 9 žen, mám to za měsíc odbytý..." Auta se za posledních 50 let zrychlila třeba pětkrát(?) a znamená to snad, že jich je pětkrát míň? Nebo klesá snad se zrychlujícími se počítači jejich počet? A že ten pokrok je od prvních strojů typu Atari po dnešní snad více než miliardový.
• "...i samotný exponenciální růst roste exponenciálně." - Je přirozené, že exponenciální růst se neustále zrychluje. To vyplývá z exponenciální funkce, kde každý další přírůstek je větší, než ten předchozí (u lineárního je stejný, u logaritmického - protože je to inverzní funkce k exponenciále - nižší).
A.
• Potřebujete miliardové zrychlení? Stačí počkat třicet let...... K čemu by dnes byla miliarda počítačů, to za třicet let zvládne počítač jeden" - To je trochu rovnice typu "jestli těhotenství trvá 9 měsíců, pak když na to nasadím 9 žen, mám to za měsíc odbytý..." Auta se za posledních 50 let zrychlila třeba pětkrát(?) a znamená to snad, že jich je pětkrát míň? Nebo klesá snad se zrychlujícími se počítači jejich počet? A že ten pokrok je od prvních strojů typu Atari po dnešní snad více než miliardový.
• "...i samotný exponenciální růst roste exponenciálně." - Je přirozené, že exponenciální růst se neustále zrychluje. To vyplývá z exponenciální funkce, kde každý další přírůstek je větší, než ten předchozí (u lineárního je stejný, u logaritmického - protože je to inverzní funkce k exponenciále - nižší).
A.
Možná - ale !!!
Matess
06.04.2013
Vážený autore, dovolím si napsat svoji úvahu ve věci automatizace výroby. Pracuji v továrně, která je součástí korporace jednoho světoznámého výrobce aut. Jsem v pracovním procesu již skoro 30 let a tak si myslím, že díky zkušenostem mohu vyjádřit své vidění toho zda se bát o práci či ne. Mluvíte o pokroku v počítačové technologii, jenže je potřeba vzít v úvahu fakt, že vedle této technologie, která s prominutím nevytváří prodejné komodity bude potřeba odvětví, kde se vytvářejí hodnoty, které lze prodat. A tady je ten hlavní problém. K tomu, aby se dalo prodávat, je potřeba vyrábět za co nejmenší náklady. Vidím to u svého současného zaměstnavatele, přesto že dnes existují dokonalé stroje, naše fabrika je nenakupuje a dál je součástí výrobního procesu lidská ruka. Proč ? No protože ty dokonolé stroje vyžadují jednak korekce vzhledem k výrobním nedokonalostem, a jedak servis, který stojí neskutečné peníze. V konečném důsledku je lidská pracovní síla levnější než jakákoliv dokonalá automatizovaná výrobní linka.
Dokud budou tomuto světu vládnout peníze, bankéři korporátní magnáti, do té doby budou lidské zdroje potřeba. A to ještě nerozebírám fakt, že likvidace lidského zdraví v důsledku neustávajících požadavků na zvyšování produkce jednoznačně směřuje k snižování hranic dožití. A je tu ještě jeden aspekt a to celosvětový trend likvidace lidí v důsledcích zatěžování prací a ždímání z lidí peněz ve formě lékařské péče v součinnosti s farmaceuticko-lékařskými lobby. Dokud nám budou vládnout hamižní penězchtiví lidé, o manuální práci se nebojím. Za vším hledejte především peníze.
Dokud budou tomuto světu vládnout peníze, bankéři korporátní magnáti, do té doby budou lidské zdroje potřeba. A to ještě nerozebírám fakt, že likvidace lidského zdraví v důsledku neustávajících požadavků na zvyšování produkce jednoznačně směřuje k snižování hranic dožití. A je tu ještě jeden aspekt a to celosvětový trend likvidace lidí v důsledcích zatěžování prací a ždímání z lidí peněz ve formě lékařské péče v součinnosti s farmaceuticko-lékařskými lobby. Dokud nám budou vládnout hamižní penězchtiví lidé, o manuální práci se nebojím. Za vším hledejte především peníze.
